Velkým tématem kongresu INER byla zpráva, že německá biskupská konference schválila postkoitální „antikoncepci“. Příčinou byl případ ženy po znásilnění, která hledala pomoc v katolické nemocnici v Kolíně nad Rýnem. Žena byla odmítnuta, ne proto, že byla nemocnice katolická, ale protože neměla vybavení pro forenzní testy po znásilnění; k tomu jsou určeny zvláštní nemocnice, většinou univerzitní. Média nicméně zahájila velkou kampaň proti katolické církvi, zejména jejímu odmítavému postoji vůči „pilulce po“.  

Kolínský arcibiskup Kardinál Meisner byl pod velkým tlakem, aby se k tomu vyjádřil. Radili mu lékaři, kteří tvrdili, že postkoitální prostředky působí pouze tak, že zabraňují ovulaci a tím i početí, nikoliv abortivně. Na to…

Čítať ďalej

David Prentis

Když jsem bydlel v západním Německu v 60. a 70. letech minulého století, slyšel jsem, že byl registrován určitý zlom v roce 1967. Před tímto rokem začínali snoubenci spolu sexuálně žít většinou až po svatbě, po roce 1967 už před svatbou. Co se stalo? V šedesátých letech přišla na trh hormonální antikoncepce, „zázračná pilulka“. Nastala doba „pohodlné a spolehlivé“ antikoncepce. Byla původně určena pro manžele, velmi brzy ji ale začali používat i jiní. Říkali si: „Nemůže se nic stát.“ To „nic“, co se nemohlo stát, bylo dítě, které by mohlo být počato.…

Čítať ďalej