Když jsme absolvovali kurz symptotermální metody, byli jsme ještě snoubenci. Téma docílení těhotenství a stanovení termínu porodu podle prvního dne teplotního vzestupu se nás tedy ještě netýkalo. Když nám lektoři vysvětlovali „mýtus 28denního cyklu“, řekla bych, že jsme dokonce i trochu „vypínali“. „Nás se to přece týkat nebude,“ říkali jsme si, „všechno bude v pohodě a tyto výjimečné situace nebudeme muset řešit.“ Realita byla však trochu jiná. Již vzápětí po skončení kurzu jsem pochopila, že do skupiny žen, které mívají cykly dlouhé 28 dní a ovulaci 14. den, patřit nebudu. Cykly jsem mívala o něco delší, s teplotním vzestupem jsme počítali kolem 16. dne cyklu. Ale nevadilo to. Cykly byly jinak pravidelné a v ničem nám to nepřekáželo.
O pár let později jsme ale obecně přijímaný předpoklad 28 denního cyklu museli vyvrátit i přímo v gynekologické ordinaci. Byli jsme velmi vděční, že jsme se měli o co opřít, že nám informace, jak takovou situaci řešit, byly už kdysi řečeny, i když jsme jim tehdy velkou pozornost nevěnovali.
Měli jsme krásné miminko, naše prvorozené, a byli jsme moc šťastní rodiče. Zároveň jsme se ale těšili, že by mu třeba brzy mohl přibýt sourozenec. Po prvním krvácení jsem se začala opět naplno sledovat, měřila jsem si teplotu a sledovala hlen. Zhruba 3 týdny poté jsem skutečně zaznamenala trvalý vzestup teploty – nepřímý důkaz toho, že proběhla ovulace.
První cykly byly pro období vracející se plodnosti charakteristické – měly prodlouženou folikulární fázi, ovulace tedy přicházívala později, zároveň ale luteální fáze bývala krátká. Netrvalo dlouho, luteální fáze se začala prodlužovat, až jsme jednoho dne s velkou radostí zjistili, že naše touha po dalším děťátku byla naplněna, že nám Bůh požehnal, a že ve mně začal růst malý človíček. Díky pravidelně vedeným záznamům jsme však věděli, že první den vzestupu teploty byl až 27. den cyklu, pozitivní těhotenský test pak byl 41. den cyklu.
S touto informací a se záznamovou tabulkou jsem zhruba v 8. týdnu těhotenství šla na kontrolu ke gynekologovi. Samozřejmě se mě nejprve zeptal na první den poslední menstruace. Ten jsem mu sice řekla, ale hned jsem mu také předložila tabulku s tím, že k početí mimika došlo později.
Lékař, mimochodem primář gynekologického oddělení místní nemocnice, se na tabulku podíval jen zběžně, dokonce s letmým úsměškem. Na základě ultrazvukového vyšetření ale musel uznat, že stáří miminka opravdu neodpovídá tomu, že by mohlo být počaté kolem 14. dne cyklu, a že mnou sdělené údaje odpovídají téměř přesně. Byla jsem moc ráda, že moderní technologie lékaři potvrdila mé vyhodnocení a nemusela jsem se s ním dále dohadovat o relevantnosti STM. Ale i samotný fakt, že díky záznamům vím, jak ten cyklus probíhal, mně dával velkou jistotu. Věděla jsem, že mám na čem stavět.
Lékař mi poté do těhotenské průkazky napsal korigované datum poslední menstruace a podle toho také vypočítal termín porodu. Celé těhotenství proběhlo bez problému, výsledky vyšetření odpovídaly reálnému stáří miminka a já se tak nemusela pokaždé strachovat, jestli to bude „v normě“. Tři dny před stanoveným termínem se nám narodil zdravý syn.
Chtěla bych vás tímto podpořit ve sledování a zaznamenávání příznaků plodnosti, nám to právě i v tomto konkrétním případě velmi pomohlo k prožití klidného těhotenství.
Jana