Používame cookies. +
Nedávno Zdravotnické noviny iniciovaly setkání zástupců redakcí celostátních médií i ostatních zdravotnických titulů s našimi předními onkology, jmenovitě s prof. J. Finkem PhD, doc. P. Tesařovou CSc a předsedkyní koordinační skupiny Projektu 35 dr. M. Skovajsovou. Propagace tohoto projektu byla patrně původním záměrem, je ale příznačné, že do dostupně monitorovatelných médii jak celostátních tak zdravotnických o hlavním tématu „Karcinom prsu mladých žen – v čem je jiný?“ neproniklo prakticky nic.
 
O co šlo?
Na základě dat z našeho unikátního Národního onkologického registru, který dává k disposici Masarykův onkologický ústav (MOÚ) v Brně vyplynulo, že počet zhoubných nádorů prsu u mladých žen ve věku od 15 do 34 let je sice nevelký (1,8% z celkového počtu zjištěných karcinomů prsu) ale představuje velký problém, poněvadž každoročně průměrně 113 postižených žen z této skupiny přichází už s pokročilejšími stádii, mají zhoubnější průběh, jejich množství progresivně narůstá od 25 let věku a přes veškeré snahy se právě u mladých žen zastoupení jednotlivých stadií nádoru efekty léčby moc nemění. Projekt onkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze ve spolupráci s MOÚ v Brně si klade za cil lépe podchytit charakteristiky onemocnění, sjednotit a aktualizovat léčebné postupy a zapojit do výzkumu této problematiky všechna onkologická pracoviště v ČR.
 
Dříve než se uvedený Projekt 35 bude schopen vykázat nějakými výsledky, měli však zástupci celostátních a zdravotnických médií možnost významně přispět k prevenci současného neutěšeného stavu alespoň tím, kdyby svým čtenářům zprostředkovali jasná fakta, která na setkání zazněla.
 
Prof. Fink shrnul faktory ovlivňující riziko nádoru prsu takto:
  • vysoké riziko představují: 1. mutace genů BRCA1 a BRCA2,
                                          2. Syndrom Li-Fraumeni,
                                          3. vyšší věk,
                                          4. moderní „západní“ životní styl
  •  střední riziko: 5. časná první menstruace,
                          6. pozdní menopausa,
                          7. bezdětnost,
                          8. porod po 30. roce věku,
                          9. hormonální substituční léčba
  • riziko snižuje: těhotenství před 20. rokem věku a KOJENÍ.
Vezmeme-li v potaz faktickou neovlivnitelnost řady z uvedených rizik jednoznačně by se něco dalo dělat u bodů 4. a 9., bylo by ale třeba blíže definovat, co se pod nimi skrývá. Tu se hodí ocitovat p. profesora z jeho kapitoly „na co ženský organismus nebyl stavěn“: „K současnosti patří odkládání mateřství do vyššího věku a snižování počtu dětí na jednu ženu. Řada žen zůstává úplně bezdětných, matky kojí kratší dobu, aby se mohly věnovat kariéře, ženy oproti dřívějším dobám více kouří, pijí alkohol, požívají potravu s vysokým podílem tuků, jsou vystaveny vyššímu stresu. V důsledku různých vlivů věk menarche stále klesá, naopak roste počet asistovaných reprodukcí, Je otázkou, zda na takovou hormonální zátěž je ženské tělo vůbec stavěno. … Současná žena během svého fertilního věku prožije 3x více fysiologických menstruačních cyklů než její prababička.“ Dále se zabýval problémem hormonální závislosti nádorů a možností ovlivnění této problematiky při léčbě.
 
Pan profesor to řekl kulantně, a kdo chce rozumět, pochopí. Opatření jsou jasná. Zaráží ale trvající selektivní slepota s hledáním nejbizardnějších variant mechanismu vzniku problému. Každého normálně uvažujícího člověka napadne, že spíše než přirozené – fysiologické cykly budou ve hře hormonální vlivy nefysiologické, tedy nejen cykly umělého oplodnění s provokačními kůrami a hormonální substituční léčba (HRT), kterou volky nevolky odborná veřejnost po studii Světové zdravotnické organizace (SZO) musela akceptovat, ale především hormonální antikoncepce, která má prakticky stejné složení jako HRT. Je vidět jak velký tlak a jak vysoká autocensura panuje v této oblasti i u poučených odborníků, kteří se zdráhají na tuto oblast aplikovat jinak běžně používané vědecké analogie.
 
Není totiž pravděpodobné, že by někdo u mladších žen povolil zopakovaní studii typu SZO, která musela být z etických důvodů předčasně ukončena. Ta byla původně rozběhnuta právě s tím, že se jednoznačně prokáže neškodnost HRT a umlčí se kritikové plošného zasypávání žen po přechodu hormony. Kromě toho, že se neprokázala účinnost HRT na prevenci osteoporosy, narůstající výskyt závažných nežádoucích účinků včetně právě nově zjištěných zhoubných nádorů prsu vedly k ukončení studie a k tichému vyklizení posic hormonoterapie v přechodu a po něm.
 
Je nepochopitelné, že se musí dělat nové projekty a koncipovat výzkumy k objasnění rychlého nárůstu počtů zhoubných nádorů prsu po 25 letech věku, když viditelně kompetentní vědí o tom, že studie SZO prokázala souvislost mezi exposicí hormony přesahující 5-10 let a rozvojem nádorů prsu.