Používame cookies. +

MUDr. Jack Newman

Protože teď stále více žen kojí své děti, stále více jich také zjišťuje, že je kojení těší natolik, že chtějí pokračovat déle než těch několik obvyklých měsíců, jak původně plánovaly. UNICEF už dlouho doporučuje kojit dva roky a déle a Americká akademie pediatrů povzbuzuje matky, aby kojily nejméně jeden rok a déle podle toho, jak to matce a dítěti vyhovuje. Do nedávné doby bylo ve velké části světa běžné kojit do věku tří nebo čtyř let a v mnoha kulturách je stále běžné kojit batolata.

Proč by se mělo v kojení pokračovat po šestém měsíci?

Protože se matka i dítě často z kojení těší. Proč tedy přerušit pěkný vztah?

Ale říká se, že mateřské mléko nemá po šesti měsících žádnou hodnotu.

Možná se to říká, ale není to pravda. Že to vůbec někdo může tvrdit, ukazuje jak jsou lidé o kojení málo informovaní. Mateřské mléko je mléko. I po šesti měsících stále obsahuje bílkovinu, tuk a jiné důležité a užitečné látky, které děti potřebují. I nadále obsahuje imunologické faktory, které poskytují dítěti ochranu. Některé ochranné látky jsou v mateřském mléku v druhém roce věku dítěte obsaženy dokonce ve větší míře než v prvním roce. To je samozřejmě, jak to má být, protože děti starší jednoho roku jsou obecně více vystavené infekcím. Mateřské mléko i nadále obsahuje faktory, které napomáhají zrání imunitního systému a vývoji a zrání mozku, trávícího ústrojí a jiných orgánů.

Bylo dokumentováno, že děti v jeslích, které jsou ještě kojené, mají méně infekcí a lehčí průběh onemocnění než děti, které už kojené nejsou. Tak matka, která kojí i po návratu do zaměstnání, ztrácí méně pracovních dnů.

Je zajímavé, že propagace výrobců kojenecké výživy (nepříliš dokonalé kopie pravého mléka) tlačí na její užívání po dobu jednoho roku, a přitom podsouvá názor, že mateřské mléko (originál, který nedokonale napodobují) má hodnotu jen prvních šest měsíců. Příliš mnoho zdravotníků to po nich opakuje.

Někdo tvrdí, že když se kojí víc než 6 měsíců, imunologické faktory brání dítěti ve vývoji vlastní imunity.

To není pravda; to je naprosto absurdní. Očkujeme děti, aby byly schopné bránit se proti skutečným infekcím. Mateřské mléko také umožňuje dítěti boj proti infekcím. Když se dítě vypořádá s infekcí, stane se imunní. Přirozeně.

Chci, aby mé dítě bylo nezávislé.

Že mateřské mléko působí u dítěte závislost? Tomu nevěřte. Dítě, které je kojeno, dokud se samo neodstaví (obvykle mezi druhým a čtvrtým rokem), bývá obecně nezávislejší a co je snad důležitější, ve své nezávislosti jistější. Dostalo se mu u prsu uspokojení a bezpečí až do té doby, kdy bylo připraveno samo udělat krok k samostatnosti. A když ten krok samo udělá, ví, že něčeho dosáhlo, že postoupilo vpřed. Je to milník v jeho životě.

My často tlačíme děti, aby byly nezávislé příliš rychle. Aby brzo samy spaly, brzo se odstavily, příliš brzo se obešly bez rodičů, všechno příliš brzo. Netlačte a vaše dítě bude nezávislé v pravý čas. Nač spěcháte? Brzo budou odcházet z domova. Chcete, aby odešly ve 14 letech?

Ovšem, kojení může v některých případech být zneužito k podpoře přílišné závislosti. Ale to platí i o jídle nebo cvičení hygienických návyků. Problém pak není v samotném kojení.

A co ještě?

Snad nejvýznamnějšími aspekty při kojení batolete nejsou výživné a imunologické hodnoty, i když je jejich význam nemalý. Věřím, že vůbec nejdůležitějším aspektem při kojení batolete je ten zvláštní vztah mezi matkou a dítětem. Kojení je život upevňující skutek lásky. To pokračuje, i když se z kojence stane batole. Každý, kdo bez předsudků někdy pozoroval většího kojence nebo batole při kojení, může potvrdit, že jde přitom o něco téměř magického, něco jedinečného, co přesahuje pouhé přijímání potravy. Kojené batole se někdy dá spontánně bez viditelného důvodu do smíchu. Prs pro ně znamená hlubší potěšení, než jen pramen potravy. A když se tomu matka nebrání, stane se kojení i pro ni pramenem požitku přesahujícím pouhé zprostředkování nasycení. Není to ovšem vždycky tak nádherné, ale co je? A když se to vydaří, vyplatí se to.

A když dítě onemocní nebo se poraní (a to se stává, když se setkají s jinými dětmi a stanou se kurážnějšími), není snazšího způsobu, jak je potěšit než je kojení! Vzpomínám si na noční služby na úrazové ambulanci, když matky nosily své nekojené maličké často bez úspěchu na rukou sem a tam po chodbě ve snaze je utišit, zatímco kojící matky seděly tiše v koutě s utěšeným, i když ne právě šťastným dítětem v náručí. Při kojení potěší jak matka nemocné dítě tak dítě matku.

[Family Foundations, Volume XXX, Number 5, březen-duben, 2004, str. 22.]