Michaela Prentisová
V našich kurzech představujeme statistiku o vlivu náboženské praxe a způsobu regulace početí na pevnost manželství:
Civilní sňatek – rozchází se každý 2. pár 50%
Svatba v kostele bez náboženské praxe – rozchází se každý 3. pár 33%
Manželé praktikující PPR se rozvádějí zřídka 2-5%
Svatba v kostele, praktikující křesťané a PPR – téměř se nerozvádějí 0,1%
Tuto tabulku sestavil salcburský biskup, Dr. Andreas Laun podle průzkumu Mercedes Wilsonové z amerického prostředí. Z jeho iniciativy se také v roce 2009 uskutečnila odborná studie v německy mluvicích zemích. Provedli ji manželé Michaela a Walter Rhombergovi – oba lékaři. Její výsledky v podstatě potvrdily zjištění Mercedes Wilsonové. Podrobnosti je možno najít na: http://www.kirchen.net/familie .
K otázce periodické zdrženlivosti píší autoři studie následující: „Jednou z nejčastějších námitek proti STM je ta, že vyžaduje periodickou zdrženlivost, a tu nelze od lidí očekávat. Proto byly téměř překvapivé odpovědi na otázku ,Považujete periodickou zdrženlivost v plodné době – navzdory její náročnosti – za pozitivní?‘ Souhlas vyjádřilo 592 osob (82%) a nesouhlas 87 (12%). Jen 40 lidí (6%) vyjádřilo názor, že se PPR téměř nedá žít.“
U 58% dotazníků byl připojen dobrovolný komentář. Asi 30% komentářů se týkalo periodické zdrženlivosti. Naprostá většina z nich ji oceňovala ze dvou důvodů. Zaprvé se zdá, že odpovídá potřebě ženy (a někdy i muže) nebýt partnerovi vždycky k dispozici a zadruhé je zjištěno, že toto období zdrženlivosti sexualitu velmi výrazně oživuje, zvyšuje vzájemnou touhu a tím předchází rutině a zevšednění. Jen 5 ze 120 komentářů k tomuto tématu bylo negativních. U 51 kladných výpovědí ke zdrženlivosti byla ale také zmínka o výzvě a případně i oběti.
Biskup Dr. Elmar Fischer, jeden ze sponzorů studie, vyjádřil své myšlenky k výsledkům takto:
Antikoncepce – alternativa k PPR – pracuje velmi intenzivně s tvrzením, že např. HA usnadňuje pohlavní spojení. Rozvod nebo rozchod, které jsou výsledkem zablokování vzájemného porozumění, přinášejí většinou bolest a zklamání. A jak je to pro manžele obtížné! Co se zpočátku staví jako snadné a osvobozující od problémů, ukazuje se v delším časovém horizontu jako zátěž. Když dojde k rozdělení, vyžaduje nové uspořádání života mnoho námahy a energie. Tomu se ale přece chtěl moderní člověk s pomocí chemické neboli „moderní“ ochrany vyhnout?
Je jisté, že vztah s PPR vyžaduje pozornost, ohleduplnost, rozhovor, tj. určitou námahu. Není však právě tato vzájemná pozornost tím, co dodává vztahu kvalitu a prohloubení? Není ten měsíční cyklický přechod z neplodnosti na plodnost jedním z přírodou daných impulzů k radostnému prožívání sexuálního vztahu?