Abstinence – to nenáviděné slovo od „A“. Každý pár s ní v některé fázi manželství bojuje. Ve světě, který zdrženlivost odmítá, snaží se uživatelé PPR to téma zamas-kovat z obavy, aby nedodávali munici kritikům. Co je to ale platné párům, které opravdu trpí?
Justina a Chris Bennetovi měli tři děti v rozmezí 4 let. Potřebovali si odpočinout od těhotenství a porodů, a najednou zjistili, že je čekají dlouhá období zdrženlivosti. „Zdálo se, jako by neplodné dny vycházely vždycky na dobu, kdy někdo z nás onemocněl, nebo měl manžel dlouhé směny,“ říká Justina. Chris souhlasil s PPR jenom proto, že to bylo Justině moc důležité. „Intimní styk mu dával pocit, že je milován a při zdrženlivosti se cítil nemilován. Bylo velmi nesnadné proti tomu argumentovat.“
Sedmačtyřicetiletý Matt Green má pro to pochopení. Jako novomanželé se museli Greenovi vyrovnávat s cykly dlouhými 45-60 dnů. „Po tom, co jsme se zdrželi po 4 roky své známosti, připadalo nám to vrcholně nespravedlivé,“ říká Matt. A protože jeden z jeho hlavních způsobů projevu lásky je dotek, zdá se mu ten kříž obzvláště těžký. „Zdrženlivost není jako vzdát se čokolády a sníst ji později. Je to spíš jako zdržet se bohoslužby, modlitby nebo komunikace s manželkou. Já vím, že prokreace je součástí manželského styku,“ říká Matt, „ale manželský styk také znamená sdílení manželské jednoty. Bůh má zájem na obojím.“ Po 3 dětech a 24 letech manželství se chtěl Matt dát sterilizovat, ale pak se z respektu k manželčinu přání rozhodl proti. Tato problematika kolem manželské intimity zůstává v jejich manželství nadále pramenem hluboké bolesti.
Často slýcháme, že když je zdrženlivost zvlášť těžká, možná tím Pán Bůh volá manžele, aby měli další dítě. J. C. a Pamela Driverovi takovou zkušenost udělali. „Abstinence vás nutí přehodnotit důvody. Uvědomili jsme si, že naše důvody nebyly dost vážné a rozhodli jsme se usilovat o početí dříve, než jsme původně plánovali,“ řekla Pamela. 
Ale to není řešení pro každý pár. „Když je něco těžké, jsme snad povoláni k tomu se vzdát? To je k smíchu, řekla bývalá učitelka LPP Linda Weckenbrocková. „Je spousta věcí, které jsou těžké. Když máme dobré důvody k oddálení těhotenství, jsme povoláni nést kříž.“ Linda si dobře pamatuje bolest novomanželské abstinence. Její manžel Paul stále ještě studoval farmacii, měli velkou motivaci k předcházení těhotenství – a jejich svatební cesta připadla na II. fázi cyklu. „Pevně věříme, že by k plánování rodiny mělo docházet přirozeně,“ říká Paul, nyní otec sedmi dětí, a tak byli vděční za přirozeně prodlouženou neplodnost po porodu související s výlučným a prodlouženým kojením jejich dětí. „Byli jsme svědky toho, jak přetížení mohou být rodiče, když mají děti v odstupech jednoho roku. Ale myslím, že se manželé potřebují za to vždycky modlit, aby věděli, že mají dostatečný důvod.“
Bennetovi tuhle otázku v současné době řeší. „Naše děti trochu odrostly,“ říká Justina. „Jsme otevření pro další dítě, ale myslím, že důvodem je zčásti naše únava z abstinence.“
Když mají manželé zvlášť dlouhá období abstinence, je dobré se poradit s učiteli PPR. Přehodnocení jejich způsobu pozorování, záznamů a hodnocení cyklů, snaha o vylepšení nepravidelností cyklu, nebo možná použití nového pravidla, může pomoci nutnou abstinenci zkrátit. Mnozí lidé se zdrží dlouho, protože řádně neznají metodu, nebo se octnou v neznámé situaci,“ říká redaktorka časopisu Family Foundations a poradkyně PPR, Ann Gundlachová. Příkladem jsou třeba páry po porodu, které se zdrží styku po řadu měsíců, kdy by nejspíš mohli použít pravidla Ligy a nebo určit základní neplodný vzor hlenu. Je mnohem lepší obrátit se na učitelský pár Ligy hned na počátku, než po měsících bolestného zápasu.“
To mohou dosvědčit i kandidáti na učitelský pár LPP Bill a Jessica Davidsonovi. Jessica strávila posledních 6 týdnů prvního těhotenství v nemocnici. Po porodu tam ještě zůstal jejich syn a přestože odsávala mléko, brzy se začal objevovat hlen. O čtyři měsíce později zavolala instruktorku LPP. „Naštěstí jsme objevili světlo na konci tunelu.“ Máte problém, zavolejte své instruktory!
Prodloužená zdrženlivost
Když Jeff a Erika Cowmanovi začali přednášet snoubencům o PPR, ukázalo se, že mladé páry neměly představu, že bude zdrženlivost velký problém. „Bylo potřeba jim říkat, že to může být těžké.“ Jeff říká, „my samozřejmě chceme podat PPR pozitivně, ale to není tak efektivní, jako říkat lidem pravdu. Realitou je, že se zdrženlivost nevejde pokaždé do úhledného balíčku 7-10 dnů.“
Driverovi dostali v roce 2010 tvrdý kurz v prodloužené zdrženlivosti. Lékaři diagnostikovali Pamele premenopauzální osteoporózu. Aby se mohly její kosti obnovit, potřebovala šestiměsíční přestávku bez těhotenství. Ale jak se její poporodní přechodné období protahovalo docházela jim trpělivost . „Začali jsme pochybovat, zda opravdu máme povolání šířit zvěst o přirozeném plánování rodiny.“ říká Pamela. „Ale věděli jsme, že musíme mít trpělivost, protože jinak riskujeme, že uděláme něco, čeho budeme později hluboce litovat.“
Beccy Clemenz kojila sedmiměsíční miminko, když jí kvůli mimoděložnímu těhotenství museli odstranit jeden vejcovod. Pak jí lékař doporučil neotěhotnět po dobu 6 měsíců. Nejasné příznaky plodnosti vedly k úplné zdrženlivosti, a to působilo mezi manželi stres. „Všechno co dělal mě iritovalo – dokonce i způsob, jak říkal Zdrávas Maria,“ říká Beccy. „Tak co jsme mohli dělat? Modlili jsme se a modlili a pak se modlili ještě víc. Těch šest měsíců se přebelhalo. Bůh nás někdy chce něco učit, a když neposloucháme, zvýší hlas.“ Z této zkušenosti vyšli Clemenzovi poučení, že manželské objetí je víc než sex. „Je to ta chvíle, kdy zrcadlíme Boží Trojici a do našeho manželství proudí milost,“ říká Beccy.
        Také Driversovi přijali duchovní povzbuzení. Uvědomili jsme si, že naše manželská spiritualita potřebuje trochu vyladit,“ říká Pamela. „Zakusili jsme pokušení ve slabé chvíli a teď chápeme hodnotu modlitební praxe pro zvládání takových situací.
Nesvalovat vinu na PPR
Ale ne každému taková výzva prospívá. Někdy odkrývá abstinence nedostatky, které by jinak přešly bez povšimnutí. Služební cesty, nemoci, vojenská služba – je mnoho příčin, pro které nelze ve III. fázi garantovat intimní styk. A někdy se vina svalí na PPR.
To je něco, čemu se rozhodně snaží předcházet Cowmanovi. Když se blíží III. fáze, poznávají někdy, že je jejich vztah jinde než by měl být. „Začnu se zaměřovat na své těžkosti a hořkost nad nutností dlouhé zdrženlivosti, místo na manžela,“ přiznává Erika. „Tím začíná konflikty.“
Snad největším břemenem pro manžele je překonávání nerovné sexuální touhy. Předcházení těhotenství znamená, že je zdrženlivost často nutná v době, kdy má žena největší zájem o intimní spojení. „Ale tohle,“ upozorňuje Jeff, „není pouze problém uživatelů PPR. I v sekulárních časopisech čteme stále titulky o tom, jak jeden partner hledá častější fyzickou intimitu, než druhý.“
Muži často touží po intimitě více než jejich ženy. „Když na vás celý den visí děti,“ říká Linda Weckenbrocková, „chcete jen být prostě sama. Musela jsem dozrát ve svém chápání toho, co je smyslem manželského spojení. Není pro mne, ale pro mého manžela. Ženy musí být ochotné se manželovi s láskou věnovat. Možná se to nestane v pěti minutách, ale konečně zareaguje i naše tělo.“
„Potřebuji vidět manžela jako prioritu,“ dodává Erika Cowmanová. „Ano, děti a domácnost vyžadují mou pozornost, ale manželství musí být na prvním místě.“ Souhra je společnou zodpovědností. „Je důležité, aby manželé měli pochopení pro stres, kterému jsme my vystaveny doma,“ říká Erika, „ale my se opravdu musíme snažit. Když to znamená, že si potřebujete přes den zdřímnout, abyste nebyly příliš unavené, až budete večer s manželem sami, považujte to za prvořadý úkol.“
Milovat je podle Weckenbrockových potřeba celý den. „Když přijde manžel unavený z práce a přece ještě pomůže s dětmi, dělá to rozdíl. Takovému partnerovi jste ochotnější se vydat,“ říká Linda. Pro muže, stejně jako pro ženy, je učení se zvládat zdrženlivost trvalý proces. „Když se ohlížím zpět, zdrženlivost nám pomohla pochopit, jak má vypadat manželství a manželská intimita podle Božího plánu,“ říká Paul Weckenbrock. „Čím jsme zralejší, tím je naše manželské objetí lepší, působí větší radost – všechno, co nám bylo slibováno, se naplňuje. Ale museli jsme se k tomu dopracovat.“
„Je to těžké?“ říká Jessica Davidsonová. „Rozhodně! Ale naše manželství je silnější, zlepšil se náš modlitební život, nikdy nebereme intimní objetí jako samozřejmost, a naše vzájemná láska vzrostla.“
Snad nejlepší rada je toto: „Když máte pocit, že jste na konci sil, nevzdávejte to! Pamatujte na slova našeho Pána: „Kdo ztratí svůj život pro mě, nalezne ho.“ (Mt 10,38)
 
 
Autor:Kathleen M. Basi
[Family Foundations, Volume 38, Number 1, červenec-srpen 2011, str. 10nn.]