Mnoho z nás používá ve svém každodenním životě různou nositelnou elektroniku (wearables), která je napěchovaná mnoha čidly, včetně těch teplotních. Dříve či později si tedy nutně položíme otázku: „Bylo by možné použít tato zařízení jako zdroj dat pro symptotermální metodu PPR?“
V tomto textu se zaměříme na nejmenšího zástupce – Oura ring. Nejprve se ale dotkneme několika oblastí platných pro většinu podobných zařízení.
Aplikace není náhradou za STM
Hned z kraje je potřeba odlišit dva přístupy. Ke každému zařízení patří aplikace a velká část těchto aplikací obsahuje více či méně podrobné hodnocení cyklu. Sami výrobci však tyto aplikace nedoporučují k předcházení těhotenství. Použité algoritmy obvykle nejsou veřejné a tedy dostatečně ověřitelné, mohou se měnit s každou verzí zařízení a obvykle neprošly reprezentativními studiemi zohledňujícími využití pro STM. Navíc nepracují s dalšími příznaky, například s hlenem, a nenaplňují tak předpoklady pravidel STM. Nelze tedy očekávat ani podobnou míru spolehlivosti ani srovnatelný Pearlův index .
Chceme se tedy zaměřit na druhý přístup – wearables jako zdroj informací o teplotě pro vyhodnocení pomocí pravidel STM.
Potenciál nositelných zařízení
Klasické měření bazální teploty na nás klade určité nároky – je potřeba provádět za srovnatelných podmínek na stejném místě a ve stejném čase. Noční vstávání, nepravidelný režim či ranní opomenutí snadno způsobí neplatnou nebo chybějící hodnotu. Chytrý prsten, hodinky nebo senzor na paži měří teplotu automaticky během noci, aniž bychom museli nějak přizpůsobovat svůj režim. Používáme-li navíc místo papírových tabulek některou z dostupných aplikací pro záznam, existuje často podpora přímého importu naměřených hodnot. Wearables nám tak nabízejí větší pohodlí a souvislejší data. Měří však skutečně totéž?
Oura: mnoho měření, jeden výsledek
Oura Ring průběžně sleduje teplotu kůže prstu, pohyb, tep, jeho variabilitu a dechovou frekvenci. Na základě těchto údajů určuje dobu spánku a následně také jeden teplotní údaj vhodný pro vykreslení teplotní křivky. Nejedná se ovšem o bazální teplotu, jak ostatně uvádí i sám výrobce, ale o odchylku průměrné noční teploty od osobní základní hodnoty. Tato základní hodnota vychází z prvních týdnů měření a je průběžně podle potřeby korigována.
Při nepravidelném režimu vstávání má prsten výhodu: hodnotu odvozuje z rozpoznaného spánku, nikoli z konkrétní hodiny. Při krátkém či přerušovaném spánku nebo po dodatečné změně jeho hranic se však může změnit také soubor měřených dat.
Další zásadní otázkou je vyhlazování. Samotný relativní teplotní údaj nemusí být zásadním problémem, pokud se od všech teplot odečítá stejná konstanta a jednotka odpovídá běžným stupňům. Oura však základní hodnotu průběžně přizpůsobuje. Denní údaj je průměrem spánkových teplot, ovšem přesný algoritmus čištění a agregace dat výrobce nezveřejňuje. Způsob vyhodnocení se také mění s různými verzemi prstenu. V aplikaci dostupný „Trend“ je dokonce váženým průměrem tří dnů. Ten může vzestup zmenšit či posunout, a je proto pro pravidla teplotní křivky zcela nevhodný.
Kožní teplotu navíc ovlivňuje prokrvení prstu či poloha ruky pod peřinou. Naopak vliv teploty prostředí se jeví jako málo významný. Průměr celospánkového měření může krátké výkyvy utlumit, nelze však tvrdit, že zcela odstraní vliv dlouhodobě odlišného mikroklimatu.
Co říkají studie
Pilotní studie z roku 2019 u 22 žen potvrdila, že Oura zachycuje cyklický posun; shoda s ranní orální teplotou však byla jen střední. Algoritmus zařadil ovulaci do rozmezí −3 až +2 dny v 83,3 % případů. Studie z roku 2025 na 1 155 ovulačních cyklech zachytila 96,4 % ovulací s průměrnou odchylkou 1,26 dne od hlášeného LH testu. Šlo však o zpětné hodnocení pouze ovulačních cyklů. U obou studií existovala vazba na výrobce a nelze je tedy považovat za nezávislé. Pravidla STM ani spolehlivost při předcházení těhotenství studie neověřovaly.
Jaké existují alternativy?
Oura ring není jediné zařízení poskytující teplotní údaje. Vybrali jsme zástupce z každé skupiny a provedli stručné srovnání.
Garmin Venu
Chytré hodinky patří mezi nejrozšířenější nositelnou elektroniku a především modely pro ženy mohou nabízet i spánkové měření teploty a sledování cyklu. Zároveň je ale vyhodnocení jak spánku, tak teploty obvykle nejméně spolehlivé. Důležitá je nutnost správného umístění na zápěstí a dostatečný styk s pokožkou. Zatímco během sportovního výkonu, pro který jsou především určeny, si lze hodinky dostatečně utáhnout, během spánku to může být nepohodlné.
WHOOP
Lépe než hodinky na tom mohou být specializované náramky, které jsou obvykle menší, lehčí a tedy i pohodlnější. Z praxe se ukazuje, že případě náramku WHOOP jsou výsledky měření ještě přesnější než u Oura a přiložená aplikace poskytuje podrobnější vhled na měřená data. Teplota zápěstí se zobrazuje jako odchylka od osobního základu a zpracování je stejně jako u Oury proprietární.
Tempdrop
Mezi nejrozšířenější zařízení určená právě a jen k získání teplotní křivky patři Tempdrop. Jedná se o senzor umístěný pomocí pásku na vnitřní straně paže v axilární oblasti. Díky izolovanějšímu umístění dokáže získat stabilnější hodnoty než ostatní zařízení. Je tak metodicky nejblíže klasické křivce bazální teploty, přestože jde o odvozenou veličinu a absolutní hodnoty mohou být o něco nižší.
Studie z roku 2025 určila na základě 194 cyklů ovulaci v rozmezí ±2 dnů od LH reference u 93,3 % cyklů. Šlo však o zpětné použití proprietárního algoritmu, nikoli o ověření pravidel STM. Během let také docházelo k úpravě algoritmů a tedy i naměřených výsledných hodnot.
Výhodou je přímá integrace s oblíbenými aplikacemi pro záznam STM jako jsou Read Your Body či OvuView.
Pomocník, nikoli rovnocenná náhrada
Wearables mohou výrazně zvýšit komfort párům, které jsou si vědomy jejich omezení, změřily několik srovnávacích cyklů i standardně teploměrem a nemají závažný důvod předcházet početí. Získané teploty nelze považovat za rovnocenné bazální teplotě. Přestože na ně lze mechanicky uplatnit pravidla STM, není prokázáno, že si zachovávají stejný význam, a nelze zaručit deklarovanou spolehlivost. Zařízení však mohou pomoci dívkám, které zatím nepotřebují určovat plodná a neplodná období, ale chtějí bez pravidelného ranního měření lépe poznat svůj cyklus.
S tím, jak se téma plodnosti stává aktuálnějším, lze do budoucna očekávat další zlepšování algoritmů a metod vyhodnocení. Rychlost vývoje a s tím spojená nepřenositelnost výsledků ale zároveň brání vzniku potřebné prospektivní studie přesných pravidel STM.
Ondřej Hlaváč