Radost jen pro muže?
… toto tělo … zmučené … v zápalu našeho sjednocení
tak málo dosahuje chvějivých výšin!
Přitom toužím z celého srdce a všechnu svoji vůli napínám – marně.
Je to, jako motor, který nemůže nastartovat,
nebo snad i naskočí, ale příliš dlouho nabírá otáčky a pak běží naprázdno.
Nenávidím se. Začínám se bát těch nocí, které nás nevedou blíž k sobě!
Jean se zdá být spokojen. Ale je to pravda?
Skrývám před ním svou nespokojenost, stejně mi nemůže pomoci.
Je snad radost jenom pro muže?
Ale k čemu je radost, když nemůže být sdílena?
Napětí ve mně vzrůstá. jak bude…