Používame cookies. +

 Úvodem si musíme říci, že rakovina děložního čípku má virový původ a přenáší se nejčastěji pohlavním stykem. Je to druhé nejčastější nádorové onemocnění a třetí nejčastější příčina úmrtí u žen celosvětově. Pro zajímavost pár čísel: v České republice se výskyt této rakoviny pohybuje kolem 20 na 100.000 žen za rok. To představuje 1.000 – 1.100 nových případů ročně a úmrtnost na toto onemocnění je kolem 400 žen za rok. S těmito počty se nemá Česká republika čím chlubit. Málokterá žena u nás si totiž uvědomuje důležitost preventivních prohlídek – tedy i když „mě v tuto chvíli nic netrápí“.

     Při sexuální výchově se často skloňuje, že pohlavním stykem se přenáší AIDS, syfilis, kapavka, ale nemluví se o tom, že se mnohem více šíří pohlavním stykem lidské papillomaviry, které dokážou ženu spolehlivě usmrtit. Střídání partnerů, nevěra a neodpovědné sexuální chování je nejlepší cesta, jak rakovinu děložního čípku získat. Jinými slovy nevěrou člověk ohrožuje život svého partnera či partnerky. Ani kondom proti přenosu plně nechrání – viry jsou tak malé, že mohou pronikat i přes tuto barieru.

Lidské papillomaviry napadají buňky kůže a sliznic a výsledkem je řada onemocnění od nezhoubných kožních a slizničních výrůstků, bradavic, kondylomat až po výše zmíněný zhoubný nádor. Smrtelně nebezpečný virus může sedět a číhat ve sliznicích pochvy, zevních rodidel, konečníku, dutiny ústní a penisu. Od kliky u dveří se virus nepřenese, zato dotykem pohlavních orgánů ústy ano. Těhotné ženy nakažené nízkorizikovými typy papillomavirů, které vytváří genitální bradavice, sice rakovinu nedostanou, ale mohou při porodu nakazit dítě tzv. papilomatozou hrtanu, což je život ohrožující stav, při kterém dochází k uzávěru dýchacích cest a udušení. Na rozvoji rakoviny děložního se významně spolupodílí užívání hormonální antikoncepce, kouření, porucha imunity a další sexuálně přenosná onemocnění, např. chlamydie.

     Lidských papillomavirů je v současné době známo přes 130 typů. U více než 10 z nich víme, že mohou způsobovat zmiňovanou rakovinu. Pokud virus napadne buňky děložního čípku, proces vývoje rakoviny trvá obvykle roky (10 – 13). Dnes ale není výjimkou nález přednádorových stádií u velmi mladých dívek ve věku 18 let. Když se onemocnění zachytí včas (tzv. prekancerozy), dá se vyléčit operací menšího rozsahu se zachováním dělohy. Mladé dívky a ženy, které ještě nerodily, tak neztratí možnost otěhotnění a donošení dítěte. Jestliže však zachytíme onemocnění v pokročilém stadiu, je nutná radikální operace s odstraněním dělohy a případně následných ozařováním a chemoterapií se všemi nepříznivými vedlejšími účinky. Samozřejmě ani tato léčba nemusí vést k vyléčení a žena na následky nádoru umírá.

Proti napadení těla bakteriemi či viry se lidský organismus brání imunitním systémem. V případě napadení bakteriemi mu můžeme usnadnit obranu antibiotiky, ale v případě papillomavirů žádné účinné léky nemáme. Proto se řadu let hledala látka – vakcína, která by vybudila v těle tvorbu vlastních protilátek, a ty by virus zneškodňovaly a organismus by se tak dokázal sám bránit. Vědecký výzkum byl úspěšný, přes velkou reklamu však nesmíme podléhat iluzím. Při výše uvedeném množství rakovinotvorných virů ani jedna ze dvou dostupných vakcín nechrání proti všem typům. Obě  vakcíny chrání proti dvěma typům virů (16 a 18) a jedna z nich navíc brání vzniku nezhoubných bradavic – kondylomat, ale je méně účinná proti rakovině. V případě infekcí a v přírodě obecně platí, že potlačení jednoho organismu vede obvykle k přemnožení jiného. Pokud však nic jiného nemáme, podání vakcíny má určitě smysl, zvláště když není zaručena sexuální věrnost partnerů. Nejúčinnější je podání vakcíny dívkám a případně i chlapcům před zahájením sexuálního života.

Musíme si také uvědomit, že podání vakcíny (stejně jako jakéhokoliv léku či jiné očkovací látky) není bez rizik a možných komplikací, popsaná jsou i úmrtí.

Spotřebitelé s dvacetiletými zkušenostmi s tržním hospodářstvím v České republice by již měli být poučeni, že reklama a „masáž“ sdělovacími prostředky nemusí být tak pravdivé, jak se navenek tváří. To samozřejmě také vrhá jiné světlo na naše promiskuitní celebrity, které se „chlubí“ rakovinou čípku, dělají z nemoci svou 13. komnatu, zdarma (?) dělají reklamu farmaceutickým firmám na očkovací látku, zakládají zbytečné nadace, aniž by se poukázalo na to, že příčinou je jejich vlastní chování, střídání partnerů, kteří sami vystřídali kdovíkolik partnerek, přítelkyň a manželek. Záměna příčin a následků se tak místo osvěty stává spíše zdrojem dalšího šíření pohlavních chorob.

Z toho všeho vyplývá, že nejúčinnější prevencí proti všem pohlavně přenosným nemocem je předmanželská zdrženlivost a celoživotní manželská věrnost. Žádný lék nás nechrání proti všemu za všech okolností. Podání vakcíny by nás mohlo vést k pocitu falešného bezpečí, který rozhodně není na místě. Jedině pravidelné preventivní prohlídky pak mohou zachránit život nebo zabránit nenapravitelným škodám, které nemoci mohou způsobit.

                                                                                                                      MUDr. Xenie Preiningerová

V súvislosti s očkovaním proti HPV odporúčame prečítať si aj nasledovné príspevky:

http://www.vitalia.cz/clanky/10-ockovani-proti-rakovine-delozniho-cipku-virum-hpv/

http://www.vitalia.cz/clanky/11-ockovani-proti-rakovine-delozniho-cipku-virum-hpv/