Ve filmu Šíleně smutná princezna se dva královští rádcové v momentě vyhlášení války, kterou sami vyvolali, chopí moci a převezmou roli generálů. Celé jejich úsilí směřuje k okamžiku, kdy ve svých velitelských stanech přikazují vojskům, kam pochodovat a kde bojovat, nehledě na ztráty. Povedená pohádka glosuje, ale nezlehčuje ztráty na životech vojáků, kteří musí poslouchat nadřízené jednající z pouhého opojení moci. Samozřejmě to dobře končí, vítězí zdravý rozum a láska.
I v našich životech často bojujeme – především s vlastními slabostmi, nebo s tlakem světa. Naštěstí nejsme vojáci, nemusíme slepě poslouchat a následovat diktát doby, ať už nás žene do antikoncepce, pokřivené sexuality, či jiných zdánlivých imperativů. Pokud ale nechceme tato společenská očekávání…
Zaujímavý nadpis, no zaujímavé je aj svedectvo, ktoré vám chcem napísať. Aspoň pre mňa by bolo, keby som si ho pred prečítala pred polrokom.