V listopadovém čísle New England Journal of Medicine vyšel článek zabývající se rizikem výskytu rakoviny u dětí počatých umělým oplodněním. Opírá se o zpracování dat o 106.013 dětech narozených „ze zkumavky", která navázala na švédskou studii z let 1982-2008. Ta zpracovala data o 26.692 dětech a prokázala zvýšení rizika nádorů oproti normálně počatým dětem o 34%. I nyní presentovaná studie potvrdila, že zvýšené riziko se týká zejména vzácných nádorů jater a svalů (hepatoblastomy 3,6x častější a rhabdomyosarkomy 2,6x), u ostatních nádorů výsledky nebyly statisticky významné, a tak je celý článek výslovně koncipován „spíše k uklidnění párů uvažujících o asistované reprodukci", ale sami autoři připouštějí, že díky relativně krátké době sledování (6,6 roku) má studie omezenou vypovídací hodnotu zejména co se týče kostních nádorů,nonHodgkinských lymfomů a dalších malignit, které se objevují v pozdějším věku.
V etiologii pozorovaného zvýšeného výskytu nádorů u těchto dětí se uvažuje o vlivu nízké porodní váhy, časté nedonošenosti a častějším výskytu vrozených malformací. Současně se ukazuje, že umělé oplodnění je vzdálené normálnímu fysiologickému vývoji. Byly prokázány epigenetické odchylky v zárodečných tkáních, pupečníkové krvi i v placentě. Ty sice nemají přímý dopad do genetické informace v nukleových kyselinách, ale ovlivňují tzv. promotorovou část DNK, která určuje, který gen se uplatní a který ne. Oplodnění ve zkumavce tedy představuje mnohem komplexnější zásah nejen do organismu matky, ale i do vývoje dítěte, kde ani zdaleka netušíme všechny mechanismy, souvislosti a možná rizika. Překvapivé dopady se mohou objevit až s velkým časovým odstupem.
MUDr. František Matušina