V moderní společnosti, která je silně zatížena stresem, je kortizol často označován jako „stresový hormon“. Ve skutečnosti má však daleko širší roli. Kortizol, produkovaný nadledvinami jako odpověď na stres, ovlivňuje metabolismus, imunitu, krevní tlak i hormonální rovnováhu. A právě nadměrná či dlouhodobá přítomnost kortizolu může významně zasáhnout do ženského reprodukčního zdraví.
Jak kortizol vzniká a funguje
Kortizol se tvoří v kůře nadledvin a je řízen tzv. HPA osou – systémem zahrnujícím hypothalamus, hypofýzu a nadledviny. V momentě stresu mozek aktivuje hypothalamus, který spouští uvolňování kortikoliberinu (CRH). Ten stimuluje hypofýzu k produkci kortikotropinu (ACTH), který následně aktivuje nadledviny k uvolnění kortizolu do krve.
Hladina kortizolu kolísá během dne – nejvyšší je ráno, v rámci tzv. kortizolové reakce po probuzení (CAR), pak postupně klesá. Tento rytmus je zásadní pro bdělost, energii a adaptaci na denní nároky. Studie z roku 2024 ukázala, že čas kdy sa vzbudíte, mentální příprava na události následujícího dne a nálada z předchozího dne regulují CAR na následující den, což ovlivňuje emocionální regulaci, plasticitu mozku, kognitivní funkce, imunitní regulaci a produkci energie.
Účinky kortizolu na tělo
„Stresový hormon“ působí na lidskou fyziologii komplexně:
Metabolismus: Kortizol reguluje přeměnu živin na energii, podporuje glukoneogenezi (tvorbu cukru z tuků a bílkovin) a ovlivňuje složení těla i hladinu cukru v krvi. Při chronickém stresu však přispívá k inzulinové rezistenci, obezitě a cukrovce 2. typu.
Imunita: Zatímco krátkodobě posiluje imunitní odpověď, při dlouhodobém zvýšení snižuje schopnost těla bojovat s infekcemi a podporuje vznik zánětlivých stavů (např. artritida, srdeční onemocnění).
Kardiovaskulární systém: Kortizol ovlivňuje krevní tlak tím, že zvyšuje citlivost cév na zúžení. Studie ukazují, že dlouhodobě zvýšená hladina kortizolu souvisí s vyšším rizikem vzniku hypertenze a následně i infarktu nebo mrtvice.
Mozek a kognitivní funkce: V rozumné míře zlepšuje paměť a bdělost. Dlouhodobě vysoká hladina však zhoršuje kognitivní funkce a náladu, přispívá k úzkostem a depresím. Může také vést ke zmenšování hipokampu, což je oblast mozku zodpovědná za paměť.
Svaly a kosti: Kortizol jako katabolický hormon rozkládá bílkoviny a tuky – při chronickém stresu to vede k úbytku svalové hmoty, osteoporóze a větší náchylnosti ke zranění.
Kortizol a ženský cyklus
Hladiny kortizolu ovlivňují i reprodukční hormony – zejména testosteron, estrogen a progesteron – a tím i celý menstruační cyklus.
Testosteron u žen: Ačkoliv je testosteron označován za mužský hormon, hraje důležitou roli i u žen. Podílí se na udržení svalové hmoty, metabolismu, produkci červených krvinek a libidu. Chronicky zvýšený kortizol však hladinu testosteronu snižuje, což může vést k únavě, přibývání na váze, poruchám spánku nebo dokonce neplodnosti.
Estrogen: Vztah mezi estrogenem a kortizolem může být obousměrný. Stres může potlačit produkci estrogenu tím, že tělo vyhodnotí aktuální situaci jako nevhodnou pro reprodukci. Výsledkem mohou být příznaky připomínající menopauzu– návaly horka, noční pocení, únava a nepravidelná menstruace. Na druhou stranu, vysoká hladina estrogenu „dopovaná“ syntetickými estrogeny (například z hormonální antikoncepce) mohou produkci kortizolu zvyšovat.
Progesteron: Přestože hladiny kortizolu a progesteronu obecně stoupají společně, chronický stres často způsobuje jeho pokles. Následkem může být nepravidelný cyklus, výkyvy nálad, migrény, přibírání nebo snížené libido. Tento pokles zřejmě není způsoben samotným kortizolem, ale změnami v HPA ose.
Hormonální antikoncepce a reakce na stres
Podle knihy This is Your Brain on Birth Control evoluční psycholožky Sarah E. Hillové mohou hormonální antikoncepční pilulky ovlivňovat reakce žen na stres. Autorka upozorňuje, že HPA osa žen užívajících antikoncepci může fungovat podobně jako u lidí vystavených chronickému stresu – tělo se snaží její aktivitu tlumit, což může ovlivnit celkovou odolnost vůči stresovým situacím.
Studie z roku 2023 dále zjistila, že ženy užívající hormonální antikoncepci mají tenčí ventromediální prefrontální kůru (část mozku zodpovědná za regulaci emocí), což by mohlo oslabit schopnost těla regulovat své emoce.
Co s tím můžeme dělat?
Kortizol je nezbytný, ale jeho dlouhodobé zvýšení škodí. Dobrou zprávou je, že jeho hladinu lze přirozeně ovlivnit úbytkem stresových podnětů, pravidelným cvičením či celkově zdavým životním stylem.
Marianne Swingle, naturalwomanhood.org
Skrátený preklad: Adam Prentis
Pôvodný, neskrátený článok What you need to know about cortisol and reproductive health aj s referenciami nájdete na webstránke naturalwomanhood.org.
