V průběhu života se vztah mezi manžely všelijak proměňuje. Také existuje nepřeberné množství způsobů, kterými si říkáme: mám tě rád, jsi pro mě důležitý, mám o tebe starost a pomůžu ti za každých okolností… Při vyřizování pozůstalosti jsme doma našli zřejmě poslední dopis, který můj tchán napsal své manželce. Vnímala jsem ho svým způsobem jako „milostný dopis“. Začínal slovy:
„Mamince, tohle musí být napsáno, dokud tu jsem, protože až nebudu, už se to napsat nedá. Až se to stane, budeš mít větší majetek, než jsi měla dřív. To znamená, že budeš muset napsat novou závěť. Ta stará nebude moc platná. Navrhuji…“
Následují…
Manželští poradci píší tucty knih s návody na šťastné manželství. Některé jsou velmi dobré, a přece zůstává rozvodovost děsivě vysoká. Myslím, že je nejlepší vzít do rukou Písmo svaté, kde můžete na různých místech najít vyjmenovány potřebné „přísady“. Začněte slavným textem o lásce z dopisu sv. Pavla (1 Kor 13, 4-7):
Ak sa pozrieme na svoj život, v ktoromkoľvek momente zistíme, že je jedinečný, nežijeme ho sami a snažíme sa ho ovplyvniť, aby sa nám žil ľahšie. Ak sa už dlhší čas nič výnimočné nestalo, povieme si, že máme nudný život. Ak sa toho naopak za krátky čas udeje viac, máme pocit, že je to už priveľa a že každý deň končíme s dušou na jazyku. Vtedy už nemáme silu na to, aby sme si uvedomili jedinečnosť svojho života. Môžeme pociťovať nepokoj, nespokojnosť či krivdu.