Používame cookies. +

     Přestože člověk může mít dojem, že se Světová zdravotnická organizace (SZO) spíše zabývá omezením počtu lidí na světě než jejich zdravím – její hlas patří k řadě mezinárodně působících organizací, které hlasitě varují před nebezpečím přelidnění světa a pracují na omezení jeho populace – můžeme jí věřit, když vyzývá ženy, aby kojily své děti. Kojení patrně ve světovém měřítku zabrání početí více dětí než všechny antikoncepční prostředky dohromady.
     Když ale Liga podporuje kojení, neznamená to, že nemáme rádi děti, naopak. Děti totiž nejsou produkty, například jako šrouby, které se vyrábějí po tisících, nýbrž osobnostmi, každé zvlášť. Pán Bůh (nebo pro nevěřící asi „Příroda“ – ale co nebo kdo ji tak programoval?) stvořil ženu, aby její tělo reagovalo na sání kojícího se dítěte tím, že zastaví návrat plodnosti po porodu.
     Porod je podstatným zlomem v životě člověka. Před porodem je matka pro dítě celým světem; nezná nic jiného než tento chráněný prostor. Porod znamená nedobrovolnou samostatnost, i když relativní. Dítě musí ihned začít dýchat, zdroj jídla je odpojen a okolní teplota bývá podstatně nižší. Hledá bezpečí u matky a zdroj potěšení u jejich prsou. Začíná další období symbiózy matky a dítěte, ve kterém se dítě pomalu osamostatňuje. Asi šest měsíců mu stačí mateřské mléko, než pomalu zkouší jinou potravu.

    Sheila Kippleyová, spoluzakladatelka LPP, zkoumala vliv kojení na návrat plodnosti po porodu. Kippleyovi zavedli způsob kojení, kterému říkají ekologické, již od založení Ligy v roce 1971. Logicky uvažovali, že když má kojení vliv na plodnost, měl by kurz PPR brát tento fakt v úvahu.
     Ekologické kojení vlastně není nic nového; je to způsob kojení, který existuje od začátku lidstva a je stále praktikován u populací považovaných za primitivní. Před narozením nosí matka své dítě v lůně; po narození je nosí na zádech, případně před sebou. Je i nadále v stálém kontaktu s dítětem a proto vnímá stále jeho fyzické a citové potřeby. Ví, když má dítě hlad, strach nebo bolest; potěší je u prsu. Často stačí jen minuta, a dítě je zase klidné. Protože Stvořitel ví, že matka potřebuje období po porodu k intenzivní péči o nové dítě, zařídil
věci tak, aby sání dítěte zabránilo možnosti příchodu dalších. To je rafinované, že! Tento způsob symbiózy či spolužití matky a dítěte působí, že se rodí děti asi jednou za tři nebo dokonce čtyři roky bez jakékoli pohlavní abstinence.
     Tento životní styl funguje u takzvaných primitivních národů; západní způsob života má tendenci ho rušit. V Evropě mívaly často šlechtičny každý rok další dítě, protože své děti dávaly do péče kojným, které jim naplňovaly všechny jejich potřeby, fyzické i citové. Jiný příklad tvoří Inuité (Eskymáci) ze severní Kanady, u kterých se rodily děti jednou za tři až čtyři roky. Když přišli do kontaktu s Evropany a začali kupovat umělé dětské mléko, stěžovali si, že se děti rodí každý rok. Když matka nekojí, její organizmus reaguje, jako by dítě zemřelo; prostě je pryč, a tělo se připravuje na další početí.
     Ekologické kojení se velmi doporučuje manželům, většinou konservativním křesťanům, kteří odmítají veškeré plánování včetně pohlavní abstinence, a chtějí přijímat všechny děti, které jim Pán Bůh posílá. Je ale vidět, že Bůh nechtěl dělat ze ženy továrnu na produkci dětí. Zdá se ovšem, že nemá Bůh na všechny ženy stejné očekávání. Na jednom konci škály jsou ženy, kterým i omezené kojení stačí na potlačení návratu plodnosti; na druhém konci jsou ženy, kterým se vrací plodnost brzy, přestože kojí ekologicky. Jedna matka z Irska zažila oddálení návratu plodnosti, teprve až ekologicky kojila současně dvě děti, které se narodily deset měsíců po sobě.
     Je na místě poznamenat, že kojení vůbec a zvláště tento způsob má podstatný pozitivní vliv na zdraví dítěte, které je odolnější proti různým nemocem než dítě krmené z láhve. Sheila Kippleyová stále upozorňuje na vědecké články, které to dokazují.
     Jde zároveň o způsob péče o dítě, který vyžaduje určitou odvahu a vytrvalost.  Je nutné například, aby matka brala dítě všude s sebou a nenechávala je u cizích lidí. A když miminko hlásí potřebu, aby mu vyhověla. Jinými slovy: musí být možné kojit dítě na veřejnosti. To lze dělat i diskrétním způsobem – bez obnažení. V době kojení našich dětí jsme často zažili nepochopení. Ne, že by bylo něco vidět; stačil prostý fakt, že byl občas slyšet zvuk označující spokojenost dítěte jako důkaz, že žena je právě kojí. Někdy konstatovala
manželka, že jediné místo, kde bylo možné v klidu kojit, byly veřejné záchody. Měla nejeden zápas kvůli nutnosti kojit – byť diskrétně – na veřejnosti. Na druhé straně žijeme ve společnosti, ve které se v letní sezóně ženy oblékají i do kostela jako na pláž. Jako by společnost zapomněla na původní a základní funkci ženských prsou.

   V knize Sheily Kippleyové Sedm zásad ekologického kojení – frekvenční faktor píše autorka konkrétní návod tohoto způsobu péče o dítě. Popisuje každou zásadu zvlášť:

   1. Prvních šest měsíců výlučně kojte.kojen
   2. Utěšujte své dítě u prsu.
   3. Nepoužívejte láhve a dudlíky.
   4. Spěte se svým dítětem. Kojte v noci.
   5. Zdřímněte si s dítětem i při kojení ve dne.
   6. Kojte často ve dne i v noci a nesnažte se o pravidelné intervaly.
   7. Vyhýbejte se všemu, co omezuje kojení nebo vás vzdaluje od dítěte.

    Přidali jsme ještě článek autorky Rozhodující první tři roky, který líčí naprosto klíčový význam přítomnosti matky v této kritické době.
    Knihu lze objednat na Táto e-mailová adresa je chránená pred spamovacími robotmi. Na jej zobrazenie potrebujete mať nainštalovaný JavaScript.. i na http://www.lpp.sk/ponuka/produkt/58-sedm-zasad-ekologickeho-kojeni

A když jsme u tohoto tématu, doporučuji podepsat petici: https://e-petice.cz/petitions/pani-ministryne-dvoulete-deti-do-skolkynepatri-.html.

Děkuji.

David Prentis